Vedle úspěchů v chemických soutěžích všech úrovní a zajímavých výsledků v laboratorních pracích se studenti žďárského gymnázia věnují chemickým experimentům i mimo oficiální platformy. Jejich zájem někdy přesahuje možnosti vybavení laboratoře. V tomto případě přišli se zajímavým námětem, který se jim podařilo realizovat.
První myšlenka na tento experiment se zrodila koncem října 2021, když jsme na internetu narazili na zajímavé video o získávání zlata z počítačů. Protože jsme doma měli spoustu elektronického odpadu a potřebnými prostředky disponovala škola, nebyl důvod to nezkusit. Nejprve jsme ale museli získat povolení.
Ve škole jsme se setkali s obrovskou vstřícností učitelů; v kabinetu informatiky nám pan Černík přidal další počítače a v kabinetu chemie jsme dostali souhlas s prací v laboratoři a hromadu chemikálií.
Nejprve jsme začali rozebíráním počítačů, vybrali jsme z nich karty RAM a procesory. Grafické karty jsme škole ponechali.
10. listopadu jsme pozlacené komponenty ponořili do koncentrované kyseliny chlorovodíkové, tím náš experiment započal. Takto ponořené jsme je nechali asi 14 dní, mezitím se kovy, na kterých je nanesena tenká vrstva zlata, oxidovaly, a zlato tak z dílů postupně odpadávalo. Zlato však po tomto kroku ještě není čisté, jsme teprve na začátku.
Druhým krokem byla filtrace nečistého zlata. To jsme pak spolu s filtračním papírem naložili opět do HCl. A nyní se dostáváme k nejnebezpečnější části pokusu, který na našem gymnáziu nemá obdoby: ke směsi jsme přilili koncentrovanou kyselinu dusičnou, aby vznikla lučavka královská – jediná věc schopná rozpustit zlato.
Po obědě jsme roztok s rozpuštěným zlatem přefiltrovali a přišlo na řadu vysrážení zlata disiřičitanem. Ukázalo se, že tuto látku ve škole nemáme, naštěstí se dá lehce koupit, protože se používá k síření vín.
Vysrážený roztok zlata jsme přefiltrovali a filtrační papír se zachyceným zlatem spálili. Zde bychom teoreticky mohli skončit – zlatý prášek v mističce jsme už měli. Takhle si ale zlato nikdo nepředstavuje, proto jsme se museli pustit do pokoření dalšího rekordu u nás na gymnáziu – nejvyšší udržovaná teplota.
Za tímto účelem jsme postavili speciální konstrukci ze tří butanových letlamp a školního kahanu. Při této části jsme se trochu zapotili, asi víc než v hodině tělocviku, na které jsme v tu dobu měli být. Dosáhli jsme teploty 1042°C. (Aby se zlato nevtavilo do struktury žíhací misky, podsypávali jsem ho boraxem.) Tím se kousky zlata spojily dohromady a my spatřili náš výtvor… pod čočkou stereolupy.
Experiment jsme dokončili 20. ledna 2022. Je však nutné podotknout, že se nám povedl jen z 50 % kvůli kontaminaci jedné kádinky. I tak ho považujeme za úspěšný.
Vycházeli jsme z videa https://www.youtube.com/watch?v=ASQCa7mfjVo&ab_channel=NileRed. Těm, kteří by náš experiment chtěli replikovat, bychom doporučili poškrábat zlaté kontakty, na začátku nešetřit HCl, zlato v lučavce rozpouštět déle než po dobu oběda a použít filtrační papír, který shoří bezezbytku.
Na závěr bychom chtěli jmenovitě poděkovat učitelům, bez jejichž ochoty by se tento experiment nemohl uskutečnit: Janě Rosecké, Zdeňce Veselské, Lubomíru Doubkovi, Václavu Černíkovi a v neposlední řadě Aleši Růžičkovi, Jiřině Kalinové, Lence Novákové, Daně Denkové a Davidu Marshallovi.