Za své založení vděčí Gymnázium ve Žďáru nad Sázavou vybudování podniku Žďárské strojírny a slévárny. Město se začalo rozrůstat, počítalo se s jeho dalším rozvojem, ale všeobecná střední škola zde chyběla. Proto byla v září 1953 zřízena jedenáctiletá střední škola, jejíž poslední tři ročníky byly výběrové a ukončené maturitní zkouškou. Škola sídlila v budově 1. základní školy na dnešním náměstí Republiky.
Prostory však nevyhovovaly, a tak se o dva roky později, 31. října 1955, přestěhovala jedenáctiletka do nově dokončené budovy 2. základní devítileté školy na Stalingradě. Tato stavba tehdy patřila k nejmodernějším školským zařízením v kraji. Zde také v roce 1956 skládali první studenti maturitní zkoušky.
K další změně došlo v roce 1961 – nejvyšší tři ročníky jedenáctiletky se oddělily jako střední všeobecně vzdělávací škola. Ta se v roce 1967 úplně osamostatnila a dostala i samostatné vedení. Studenti, kteří nastupovali do školy v září 1968, nastupovali již ke studiu čtyřletému. V roce 1970 odmaturovali poslední absolventi tříletého studia a od 1. září 1970 se škola stala gymnáziem se čtyřletým studiem.
Dějiny čtyřletého gymnázia můžeme sledovat na stránkách kroniky, vedené s výjimkou let 1990 – 2000 velmi pečlivě. Zápisy vypovídají nejen o událostech na naší škole, ale i o době, ve které vznikaly. Zalistujme nyní touto kronikou a připomeňme si, jak šel čas…
1970/1971
V osmnáctém roce činnosti měla škola 7 tříd gymnaziálního typu: 4 přírodovědné a 3 humanitní. V budově 2. ZDŠ bylo gymnáziu vyhrazeno 8 učeben (dvě pro dělené předměty) a odborná učebna fyziky a chemie. Hodiny tělesné výchovy probíhaly v tělocvičně 2. ZDŠ a v Sokolovně.
1971/1972
Gymnázium má o dvě třídy více než v minulém školním roce. Třída proto musela být zřízena i ze sborovny, učitelé se tísnili v chemickém kabinetu a v knihovně. Dostavily se i první úspěchy: Jaroslava Kociánová z 1. B získala 2. místo v literární soutěží Strážnice Marušky Kudeříkové a Miloš Sobotka ze 4. A postoupil do celostátního kola matematické olympiády.
1972/1973
Nejdůležitější událostí tohoto roku byly oslavy 20. výročí školy. Konala se slavnostní akademie, sraz bývalých studentů a společenský a taneční večer v Sokolovně. V tomto roce uspořádali studenti představení pro mateřské školy. Pohádku Sedm krkavců režíroval M. Hána. O charakteru doby svědčí i zápisy o přijímacích zkouškách: bylo přijato 54 žáků, 23 bylo odmítnuto s přihlédnutím k dosavadnímu prospěchu a sociálnímu původu.
1973/1974
Gymnázium se opět stěhuje, tentokrát do prostor Střední průmyslové školy strojnické. Zahájení školního roku byli poprvé přítomni i studenti, kteří se na naší škole připravovali ke studiu v Sovětském svazu. Žáci těchto výběrových tříd (na škole byly až do roku 1990) studovali podle upravených osnov, měli větší počet hodin ruštiny a volitelné semináře. V budově školy byla zřízena studovna a klubovna pro studenty a také stálá expozice věnovaná partyzánskému hnutí na Vysočině.
1974/1975
Celou školou zněla hudba a tělocvičné povely – nacvičovaly se spartakiádní skladby. K přijímacím zkouškám poprvé přišli žáci z 8. i 9. tříd.
1975/1976
Na škole byl založen pěvecký kroužek pod vedením prof. Hábové. Studenti byli úspěšní v celostátních kolech olympiád z několika oborů. O vysoké prestiži školy svědčí to, že z 8. tříd podalo přihlášky dvakrát více studentů, než bylo možno přijmout.
27. dubna uvítala škola tehdejšího ministra školství Stanislava Vondrušku.
1976/1977
Škola stále trpí nedostatkem prostoru – třídy jsou umístěny i v budově internátu. Studijní plán reagoval v tomto školním roce na požadavek ministerstva školství zvětšovat v souladu se zaměřením jednotlivých předmětů polytechnický charakter gymnázia. Vůbec poprvé je v kronice zmiňována diskuse o metodách výuky, o vztazích mezi vedením a pedagogickým sborem.
Družstvo košíkové vybojovalo 1. místo v kraji a postoupilo do celostátního kola. Konala se také akademie, studenti předvedli mj. Krylovovu jednoaktovku Triumf.
1977/1978
Kronika zmiňuje soutěže v recitaci v českém jazyce a soutěž hudební. Ostatní zápisy jsou tradiční – jako každý rok škola oslavila říjnovou revoluci, Měsíc československo – sovětského přátelství, Vítězný únor a 1. máj.
1978/1979
Nejpamětihodnější událostí tohoto roku byly asi pro mnohé studenty 14denní „uhelné“ prázdniny v únoru a to, že vyučování začínalo o hodinu později. Méně nadšení už byli z toho, že byly zrušeny jarní prázdniny a odvolány lyžařské kurzy, výlety a branné cvičení.
1979/1980
Výsledky přijímacího řízení na gymnázium i na vysoké školy nebyly v tomto roce zcela uspokojivé. Kronika na to reaguje slovy: „… jednotliví členové našeho pedagogického kolektivu by se měli zamyslet nad svým přístupem ke studentům.“ Učitelé diskutují o individuálním přístupu k žákům, nových vyučovacích metodách, plánovitém rozvíjení zájmové činnosti. V této oblasti byli studenti úspěšní: Miluše Miškelová a Andrea Jakschová se zúčastnily celostátního kola soutěže Strážnice Marušky Kudeříkové, Alexandra Bartošová obsadila 1. místo v celostátním kole recitační soutěže Puškinův památník. Třída 2. A nastudovala divadelní hru Suchého a Šlitra Taková ztráta krve.
1980/1981
Byla navázána spolupráce s Institutem pro přípravu na zahraniční studia Univerzity Martina Luthera Halle Wittenberg v Německé demokratické republice.
1981/1982
Škole bylo uděleno čestné uznání federální vlády a Ústřední rady odborů za dobré výsledky ve výchovně vzdělávacím procesu.
Studentka Hana Žemlová se zúčastnila celostátního kola recitační soutěže Wolkerův Prostějov.
1982/1983
Zápis v kronice nevybočuje z normálu, dovolte mi proto opět jeden vlastní postřeh. Každý rok se studenti gymnázia účastnili podzimního sběru brambor. Zatímco v 70. letech zápisy v kronice chválí jejich činnost a vysoce hodnotí jejich pomoc národnímu hospodářství, komentář z tohoto roku by se dal shrnout slovy: bramborové brigády se opět protáhly a bude třeba značného úsilí, aby bylo zameškané učivo probráno.
1983/1984
Pedagogický sbor gymnázia se připravuje na obsahovou přestavbu středního školství. V 1. ročnících se poprvé učí základy odborné přípravy, vyučujícími jsou externisté ze SPŠS. Po zavedení 10leté povinné školní docházky budou studenti přicházející do 1. ročníků z 8. tříd dokončovat povinnou školní docházku na střední škole.
Škola oslavila své 30. výročí. Konala se akademie, setkání pedagogických pracovníků a večer pro absolventy. Nejlepším dárkem k narozeninám byl příslib vlastních prostor – nikoli školy nové, ale přístavby ke stávající SPŠS.
1984/1985
Nacvičujeme spartakiádu a absolvujeme hloubkovou inspekci. Její výsledky byly příznivé, kladně byl hodnocen i přechod na nový projekt výchovně vzdělávací soustavy.
1985/1986
Pokračuje přístavba školy. V její první etapě (1983–1986) byla podle projektu ing. Blahy a ing. Krále z OSP Žďár postavena budova odborných učeben. Do stavby bylo investováno téměř 5,4 mil. Kč, vybavení stálo 1,6 mil. Kč. Na stavbě i při úklidových pracích pomáhali žáci, rodiče i učitelé.
V kronice se poprvé objevuje zmínka o studentské tradici posledního zvonění.
1986/1987
Budova odborných učeben byla slavnostně otevřena, většina vyučovacích hodin ale nadále probíhá v budově SPŠS. Byla zahájena 2. etapa přístavby školy.
1987/1988
Studenti i učitelé projevují zájem o „perestrojku“ sovětské společnosti. Školní akademie je samostatnou aktivitou studentů, po dlouhé době je obnoven studentský časopis (vycházel krátce v 70. letech) s názvem Šuplík. Celostátního kola Strážnice Marušky Kudeříkové se účastní Pavel Němec a Luděk Lopour. A ještě jeden úspěch: škola získává čestné uznání za plnění úkolů Znojemské výzvy (nábor studentů na vojenské VŠ).
1988/1989
Pavel Němec a Luděk Lopour opět postupují do celostátního kola Strážnice Marušky Kudeříkové, studenti školy byli úspěšní i ve studentské odborné činnosti (Luděk Lopour, Lenka Strnadová – celostátní kola).
1989/1990
Nejzajímavější zápis? „17. 11. 1989 se profesoři a studenti poprvé sešli v nové aule, aby si připomněli Mezinárodní den studentstva.“